Garmin Forerunner 70: Recenze hodinek, které jsem opravdu potřeboval

Na můj vkus jsem se začal hýbat až příliš málo, a tak jsem se rozhodl být aktivnější a pořídit si další novou hračku v naději, že mi pomůže zlepšit kondici a dostat se zpátky do formy.

Nejsem zrovna běžec. Občas chodím na procházky a v době, kdy jsem si hodinky kupoval, jsem zrovna začal několikrát týdně chodit do posilovny a sem tam na skupinovou lekci, třeba jógu. Název Forerunner sice dost jasně prozrazuje, na koho Garmin míří, já ale chtěl dobré univerzální fitness hodinky, ne něco, co automaticky předpokládá, že trénuju na maraton.

Musím se ovšem přiznat, že jeden z hlavních důvodů, proč jsem vůbec chtěl nový Garmin, byl… abych na něm mohl mít ciferník inspirovaný hrou Kingdom Come: Deliverance. Představa středověkých slunečních hodin na zápěstí mi připadala docela lákavá.

Než jsem se rozhodl pro Forerunner 70, strávil jsem dost času procházením aktuální nabídky Garminu a hledáním co nejlevnějšího modelu, který zvládne všechno, co skutečně potřebuju. Nešlo mi o nejpůsobivější tabulku parametrů ani o všechny možné vychytávky, které bych jednou vyzkoušel a pak na ně zapomněl. Chtěl jsem prostě správné hodinky. Za své jsem zaplatil 186 £ (zhruba 245 USD nebo 220 €, podle kurzu nebo podle toho, jaká politická událost zrovna hýbe světem). Cena je důležitou součástí toho, proč jsem s nimi tak spokojený, zvlášť když některé chytré hodinky stojí pětkrát tolik, nebo i víc.

Nahradily můj starý Garmin Forerunner 35, který mimochodem stále funguje naprosto dobře! Jen to bylo mnohem jednodušší zařízení, bez barevného displeje a s počtem pixelů, který by člověk skoro spočítal na prstech obou rukou. Pro běh nebyl Forerunner 35 vůbec špatný, ale na ostatní cvičení, kterým jsem se chtěl věnovat, se kvůli chybějícím funkcím příliš nehodil. Například pro něco jako silový trénink byl jediným aspoň trochu relevantním profilem „Kardio“, takže prakticky jakékoli cvičení člověk musel zaznamenávat pod stejnou obecnou kategorií. To nebylo moc užitečné a nejspíš ani moc přesné, protože hodinky vlastně nevěděly, co dělám. Rozdíl v tom, co mi nový model dokáže říct o pohybu, spánku a regeneraci, je obrovský.

Ačkoli tedy Forerunner 70 patří spíš k levnějším modelům Garminu, opravdu mě překvapilo, kolik užitečných funkcí nabízí a jak velký posun představuje proti mému předchozímu Forerunneru.

Pořádné hodinky, ne směšná technická hračka

Asi bych měl něco říct o svém vkusu na hodinky, protože i ten vysvětluje, proč mě tenhle model oslovil. Mám rád klasické Casio nebo Seiko, zkrátka něco decentního a nenápadného. Nechci mít nutně na zápěstí připnutý obří přístroj a některé chytré hodinky, zejména ty s obrovskými ciferníky a mohutnými vícebarevnými řemínky, mi připadají opravdu trochu směšné. Pokud je ovšem vaším snem vypadat jako Inspektor Gadget, jen do toho.

Forerunner 70 se tomu vyhýbá. Je poměrně nenápadný a podle mě sám o sobě dost stylový. Proto jsem si vybral černou variantu. Na boku má výrazně žluté tlačítko Start/Stop, což by si možná někdo posedlý sladěnými barvami neodpustil, mně ale nevadí. Vypadá jako opravdové hodinky, a právě to se mi na něm líbí: navzdory všemu, co umí, jsou to pořád především hodinky.

A naštěstí se jako pořádné hodinky i nosí. Nejsem zrovna člověk, který by rád nosil hodinky nepřetržitě, ale tyhle jsou dost lehké, podle Garminu váží kolem 40 gramů, a dodávaný silikonový řemínek je natolik pohodlný, že je mám na ruce prakticky pořád. Většinou je sundávám do sprchy, jinak o nich skoro nevím, ani v noci. Mohu tak sledovat spánek a regeneraci, aniž bych měl při spaní pocit, že mám na zápěstí přivázanou nepohodlnou hroudu.

A pokud chcete vzhled hodinek sladit s oblečením, ciferník změníte velice snadno. S vypnutým displejem vypadají ještě decentněji a elegantněji. Kdo chce, může používat i Always On Display, mně ale naprosto stačí obrazovka, která se rozsvítí pohybem zápěstí nebo dotykem.

Kvalita displeje a trápení s ochranným sklem

Jedním z nejviditelnějších vylepšení proti starému Forerunneru 35 je displej. Forerunner 70 má barevný 1,2palcový AMOLED panel s rozlišením 390 × 390 pixelů a vypadá výborně. Barvy jsou živé, všechno je ostré a venku jsem neměl problém nic přečíst. Slunce se od povrchu do určité míry odráží, ale ne natolik, abych neviděl, co se na displeji zobrazuje.

Samozřejmě se vždycky najdou hodinky s propracovanějším displejem nebo větším počtem pixelů. Ale potřebuju to na fitness hodinkách? Podle mě opravdu ne. Tenhle displej mi bohatě stačí na čas i všechny informace, které chci vidět. Nechápu, proč honit působivou hodnotu PPI jen pro parádu, bez skutečného přínosu, a přitom zmasakrovat jakoukoli naději na slušnou výdrž baterie (dívám se na tebe, Apple!). Věřím, že Garmin zvolil rozumné rozlišení a zvážil přínosy i nevýhody toho, když se všeho prostě přidává víc a víc.

Displej kryje chemicky tvrzené sklo, které na mě působí kvalitně a podle mých zkušeností je velmi odolné proti poškrábání. Některé dražší modely Garminu místo toho používají safírové sklo, ale osobně pochybuju, že bych poznal rozdíl. Tedy kromě rozdílu v cenovce.

Přesto doporučuju ochrannou fólii. Stejně jako u telefonu nebo tabletu je lepší mít jistotu. Poškrábanou ochranu můžete vždycky vyměnit. Samotný displej? To už tak snadno nejde.

Nejdřív jsem zkoušel několik pevných skleněných ochran a ani jedna na displeji pořádně nedržela. Dělaly se pod nimi bubliny a začaly se odlepovat. Nevím jistě, jestli za to může tvar displeje nebo zakřivení kolem okrajů, ale vím, že skleněné varianty, které jsem vyzkoušel, prostě neseděly. Měkké TPU fólie naopak fungují velmi dobře. Přilnou správně a obraz pod nimi zůstává stejně živý a čistý. Takže jestli si kupujete nové hodinky Garmin, ať už tento nebo jiný model, dal bych si záležet na výběru kvalitní měkké TPU fólie (jistě existují i takové, po kterých bude obraz příšerně matný a zakalený, takže vybírejte opatrně).

Tlačítka, dotykový displej a orientace v ovládání

Podle mě Garmin velmi dobře vyřešil i ovládání. Vedle dotykového displeje je tu pět fyzických tlačítek s jasnými funkcemi jako Start, Stop, Zpět, Menu, Nahoru a Dolů, podle toho, kde se v rozhraní nacházíte. O moc srozumitelnější už to být nemůže a jsem rád, že nemusím spoléhat jen na přejíždění prstem po displeji nebo mávání zápěstím.

Přehledná tlačítka ovšem neznamenají, že mi okamžitě došel každý postup. Spuštění aktivity, její zastavení a následné skutečné ukončení a uložení vyžadovalo trochu cviku. Je v tom několik kroků a stisků a zpočátku jsem musel přemýšlet, co následuje. Po pár pokusech, když jsem si správné pořadí osvojil, mi to už připadalo intuitivní a nebyl to problém.

Aktivity: běh je jen jedna z mnoha možností

Jmenují se Forerunner, takže zaměření na běh asi nikoho nepřekvapí. Ale podle mě by je neměl zavrhovat nikdo, kdo není především běžec. Garmin uvádí více než 80 vestavěných sportovních aplikací, což je na věc připnutou k zápěstí upřímně absurdní množství aktivit. Název Forerunner pro mě představuje stejně tak marketing směrem k běžcům jako popis toho, k čemu se hodinky skutečně hodí. V praxi jsou to všestranné fitness hodinky pro kdeco. Chápu ale, že Garmin potřebuje každou svou řadou oslovit nějakou skupinu sportovců.

Abyste si udělali představu, o kolika aktivitách mluvíme, tady je seznam profilů z příručky Garminu, rozdělený do kategorií. Klidně si ho celý projděte, pokud vás zajímá, nebo ho jen přejeďte očima a čtěte dál. Pointa vám dojde tak jako tak!

• Běh: běh, běh na běžeckém pásu, běh na kryté dráze, běh na venkovní dráze, trailový běh, ultraběh, překážkový běh a virtuální běh.
• Cyklistika: jízda na kole, silniční cyklistika, horská cyklistika, gravel, dojíždění na kole, cykloturistika, indoor cyklistika, jízda na elektrokole, jízda na elektrickém horském kole a cyklokros.
• Plavání: plavání v bazénu.
• Posilovna a fitness: silový trénink, kardio, eliptický trenažér/crosstrainer, HIIT, schodový trenažér, skákání přes švihadlo, veslování na trenažéru, box, smíšená bojová umění, mobilita, pilates, chůze v interiéru, běh na lyžích v interiéru a jóga.
• Venkovní aktivity: chůze, turistika, rucking (chůze se zátěží), horolezectví, jízda na koni, discgolf, lukostřelba a inline bruslení.
• Zimní sporty: lyžování, snowboarding, běh na lyžích klasickou technikou, běh na lyžích bruslením, bruslení na ledě, chůze na sněžnicích a jízda na sněžném skútru.
• Vodní sporty: venkovní veslování, jízda na kajaku, paddleboarding ve stoje a šnorchlování.
• Týmové sporty: fotbal, americký fotbal, basketbal, baseball, softball, kriket, ragby, lakros, volejbal, pozemní hokej, lední hokej a ultimate frisbee.
• Raketové sporty: tenis, stolní tenis, badminton, squash, pickleball, padel, platform tennis a racquetball.
• Motoristické sporty: jízda na motocyklu, motokros, jízda na čtyřkolce (ATV) a overlanding.
• Ostatní: dechová cvičení.

To je pěkný výběr, co? A rozhodně nemám potřebu vyzkoušet všechno. Pro mě jsou hlavní chůze, běh, veslování, eliptický trenažér neboli crosstrainer a jóga. Právě v tom je kouzlo: každý si tu najde něco svého, aniž by musel používat každou funkci.

Některé aktivity navíc umožňují rozdělit trénink na kola, opakování, intervaly nebo samostatné části. Třeba při józe můžete zaznamenávat nebo měřit jednotlivé pozice, ale já nechávám celou lekci jako jednu aktivitu od začátku do konce. Chodím tam cvičit jógu, ne strávit hodinu šťouráním do hodinek a vybíráním, jakou pozici zrovna dělám. Je fajn, že podrobnější záznam existuje pro ty, kdo o něj stojí; já ho nepotřebuju.

Opravdu příjemným překvapením pro mě byl samostatný režim jízdy na motocyklu. Když jsem hodinky kupoval, ani jsem netušil, že takový profil mají, a přesto dokážou zaznamenat vyjížďku, zobrazit trasu, průměrnou rychlost a různé další údaje, podobně jako při běhu nebo jízdě na kole. Dokonce odhadují spálené kalorie. Nakolik má smysl brát odhad kalorií při jízdě na motorce vážně, je jiná otázka, ale celé mi to přijde nečekaně zábavné.

Tohle jsem od běžeckých hodinek rozhodně nečekal. A mám další důvod vyrazit na projížďku! „Za hodinu na motorce jsem spálil víc kalorií než za dvacet minut pocení v posilovně? Ha! Tak si trhni, posilovno!“ A jak je vidět na videu níže, spustit aktivitu z přednastavené nabídky rychlého výběru je opravdu snadné a rychlé.

A kdyby vám náhodou nevyhovovala ani jedna z těchto aktivit, Garmin dovoluje vytvořit si vlastní. Můžete vyjít ze stávající aktivity nebo vytvořit novou, dát jí vlastní název a nastavit třeba datové obrazovky a další podporované možnosti. Teoreticky si tak můžete založit aktivitu s názvem „Myju nádobí, protože můj partner je líný“, případně kratší verzi, pokud Garmin celou stížnost nepojme. Spustíte ji, když začnete mýt nádobí, zastavíte po dokončení a máte zaznamenáno, kolik času vás to stálo, spolu s dalšími údaji podle nastavení aktivity. Časem pak můžete projít historii a přesně zjistit, kolik hodin života jste promarnili mytím nádobí, protože je váš partner líný. Jestli by ovšem bylo rozumné předložit mu takový důkaz, to už je úplně jiná otázka.

GPS: pro mě víc než dostačující

Hodinky mají vestavěnou GPS s podporou více satelitních systémů, i když nejde o jeden z dražších modelů Garminu s vícepásmovou GPS. Pokročilejší systémy určování polohy se mohou hodit zejména tam, kde je špatný příjem. Forerunner 70 také nemá samostatný elektronický kompas, jaký najdete v některých vyšších modelech, přesto dokáže nabídnout navigaci po trase či kurzu. Směr pohybu vypočítává ze změn polohy, ne z toho, že by hodinky samy věděly, kam se právě díváte.

Pro mě je ale zásadní rozdíl mezi odlišným parametrem na papíře a skutečným problémem. S GPS ve svých hodinkách jsem nikdy neměl žádný významnější problém. Někdy mám pocit, že když vyjdu ze dveří, potřebují maličko pohybu, zhruba prvních pět až deset metrů, než potvrdí, že je poloha GPS připravená. Je to jen můj dojem z používání, ne přesné měření doby získání satelitního signálu.

Jinak prostě funguje. Nevzpomínám si, že by GPS nečekaně vypadla, a nezažil jsem nic, kvůli čemu bych litoval, že jsem nekoupil dražší verzi. Na procházky, občasný běh, motorku a venkovní aktivity, kterým se skutečně věnuju, je víc než dostačující. Chápu, že někdo s náročnějšími požadavky na pobyt v přírodě či navigaci ocení vyšší model, ale já ho nepotřebuju.

Sledování tepu: překvapivě těsná shoda

Hodnoty tepové frekvence jsem opakovaně porovnával se snímači v madlech kardio strojů v posilovně a také se svým tlakoměrem OMRON. Udělal jsem to nejspíš už několik desítekkrát, zejména na strojích jako eliptický trenažér, a výsledky se překvapivě blíží. Někdy jsou shodné; častěji se liší jen asi o jeden tep za minutu na jednu či druhou stranu.

Přesně na takovém výsledku mi záleží. Nemám potřebu honit stále další snímací technologie jen proto, že je výrobce dokáže nacpat do hodinek. Důležité je, jestli jsou informace užitečné. Pokud při činnostech, které opravdu dělám, dostávám hodnoty, které působí spolehlivě, nezajímá mě soutěž o to, které hodinky provedou nejvíc měření za sekundu nebo mají nejsložitější hardware, aby se pak kvůli té záplavě funkcí vybily do 24 hodin. Zase se dívám na tebe, Apple.

Body Battery, spánek a důležitost odpočinku

Při nákupu jsem trochu pochyboval, nakolik budou všechny ty další údaje o zdraví a regeneraci skutečně užitečné. Čísel je tolik, že by z nich snadno mohla být jen efektní sbírka statistik. Nakonec ale používám skoro všechny a některé docela překvapivě dobře odpovídají tomu, jak se opravdu cítím.

Nejlepším příkladem je asi Body Battery. Z údajů o aktivitě, stresu a odpočinku odhaduje úroveň energie a podle mých zkušeností docela dobře vystihuje rozdíl mezi únavným dnem a skutečným odpočinkem. Když se špatně vyspím, třeba po večeru s několika skleničkami, přes noc se moc nedobije. Po dlouhém, klidném spánku se naopak obnoví výrazně víc.

Nejvíc mě ale zaujala mnohem drobnější událost. Jednou jsem měl moc příjemný, uklidňující telefonát se sestrou. Když jsme domluvili, aniž bych spustil nějakou aktivitu nebo hodinkám řekl, co jsem dělal, upozornily mě, že jsem měl odpočinkovou chvíli a Body Battery mi stoupla o dva body.

Hodinky samozřejmě netušily, že mluvím se sestrou, ani o čem se bavíme. Připadalo mi ale pozoruhodné, že jako by poznaly, jak moc mě ten rozhovor uklidnil. Přesně takové drobné každodenní postřehy dávají datům hodnotu a důvěryhodnost, místo aby byla jen na ozdobu.

Podobně je to s upozorněními na stres. Hodinky vám umí říct, když je míra stresu zvýšená nebo když jste prošli obdobím regenerace, ačkoli ještě nemám úplně jasno, kolik těchto upozornění chci ponechat zapnutých, protože nemám rád neustálé vyrušování. Pokud ale čísla přiměřeně odpovídají tomu, co se děje, ta rada má smysl. Když vám hodinky říkají, že si máte kurva odpočinout, možná byste si opravdu měli odpočinout.

Postupně se také naučí vaše „obvyklé hodnoty“ a mohou vás varovat, když se některý údaj dostane mimo tento rozsah. Může to být dobrý způsob, jak zjistit, že jste to s něčím pořádně přehnali nebo že s vámi po zdravotní stránce nemusí být něco v pořádku a bylo by dobré navštívit lékaře spíš dřív než později.

Samozřejmě nepovažuju každé číslo Body Battery za doslova přesné a nepředpokládám, že jde o lékařská měření. Pro mě je cenné to, že údaje často odrážejí skutečné zážitky, včetně věcí, kterých bych si v danou chvíli sám ani nevšiml.

Training Readiness a ranní přehled

Training Readiness je další funkce, ke které jsem byl zpočátku skeptický, ale nakonec se ukázala překvapivě užitečná. Na základě údajů o tréninku a regeneraci vám napoví, jestli jste připraveni na další zátěž, jestli má smysl lehčí trénink, nebo jestli by bylo lepší odpočívat.

To mám mnohem raději než hodinky, které jen neustále vyžadují pohyb, pohyb, pohyb, pohyb. Rozumný tréninkový partner by vás přece neměl nutit do dalšího cvičení ve chvíli, kdy byste spíš měli regenerovat. Někdy je správné prostě odpočívat.

Ranní a večerní přehledy jsou užitečné ze stejného důvodu. Ranní přehled může třeba spojit informace o spánku, regeneraci, počasí či teplotě a doporučení, jaká aktivita by se ten den hodila. Nemusím hned po probuzení otevírat několik obrazovek a všechno si sám vyhodnocovat. Praktický souhrn už na mě čeká.

Občas to ale s motivačními hláškami trochu přehání. Někdy zpráva končí něčím jako „To dáš!“ nebo „Krok za krokem.“ Jsi fitness hodinky, ne motivační řečník. Někomu se takové vzkazy určitě líbí a rozhodně kvůli nim hodinky nebudu hodnotit hůř, ale občas nad nimi musím zakroutit očima.

Garmin Connect: všechna data bez nutnosti je rozebírat

Garmin Connect používám už přes deset let, takže s novými hodinkami jsem nemusel začínat od nuly. Na účtu už jsem měl dlouhou historii aktivit a dalších údajů a nastavení Forerunneru 70 bylo jednoduché. Prostě jsem ho přidal ke stejnému účtu a celá předchozí historie zůstala. Pokud budu chtít, mohu dál používat i starší Garmin. Tu kontinuitu mám rád: výměna zařízení neznamená, že za sebou musím nechat roky dat.

Samotná aplikace Connect obsahuje upřímně obrovské množství informací. Používám ji k prohlížení minulých tréninků a trendů i k zapisování nebo sledování údajů, třeba své hmotnosti. Pokud chci zjistit, jak se určitá statistika vyvíjela během týdne nebo měsíce, například průměrná variabilita srdečního tepu, můžu.

Nejlepší na tom ale je, že všechna ta data nemusíte nutně vyhodnocovat sami. Garmin spojí měření spánku, aktivity, Body Battery a Training Readiness do přehledů a doporučení. Nemusíte si každý večer sedat ke grafům za několik měsíců a porovnávat je, jen abyste se rozhodli, jestli přidat, nebo zvolnit. Kdo chce, najde tam všechny detaily, ale hodinky a aplikace už za vás odvedou velkou část užitečné organizační práce.

Díky tomu je celý systém přístupný i tomu, kdo nikdy chytré hodinky neměl nebo vůbec netouží stát se odborníkem na sportovní statistiky. Jsou to praktické hodinky, ne výzkumný projekt.

A to, že máte tolik funkcí, neznamená, že je musíte všechny používat. Třeba zapisování vypité vody. Nehodlám si zaznamenávat každou zatracenou sklenici vody, kterou vypiju. Bez urážky všem, kdo to dělají; věřím, že někomu to opravdu pomáhá. Já mezi ně prostě nepatřím a líbí se mi, že tu funkci můžu úplně ignorovat.

Garmin Connect nabízí také výzvy, milníky a odznaky. Když jsem například dokončil deset veslařských tréninků, dostal jsem odznak, že jsem pravidelný veslař. Prý odznak cti. Možná bych si ho měl vytisknout a pověsit na zeď.

Ale vážně, nemyslím si, že jsou ty odznaky k ničemu. Když už nějakou dobu opakujete stejný pohyb a po dosažení milníku vám náhle vyskočí malé blahopřání, chápu, že to člověka potěší. Taková hra s odměnami skutečně může motivovat. Jen se možná příliš nerozplývejte nad odznakem za deset veslování. Berte ho takový, jaký je.

Oznámení: většinu jsem vypnul

Jedna věc hodinkám rozhodně nechybí: oznámení. Podle nastavení se vám na zápěstí mohou zobrazovat zprávy, e-maily, aktualizace objednávek, upozornění na stres a spousta dalších věcí. Pokud pustíte všechno, snadno se z toho stane nepřetržitý proud vyrušení.

Proto jsem většinu vypnul. Nepotřebuju, aby mi hodinky hlásily každou drobnost, která se děje v telefonu. Neznamená to ale, že je ta funkce špatná jen proto, že ji osobně nechci. Spoustě lidí se bude hodit rychle zkontrolovat zprávu nebo zjistit, kdo volá, aniž by museli vytahovat telefon.

Podstatné je, že si můžete vybrat. Oznámení jsem si zjednodušil, přeuspořádal to, co vidím, a skryl věci, které nikdy nepoužívám, takže se hodinky chovají tak, jak chci. Velké množství funkcí nemusí zařízení komplikovat, pokud si nepotřebné části můžete odfiltrovat.

Ciferníky, Connect IQ a můj vlastní KCD ciferník

Stejná volnost platí pro ciferníky a právě v tom podle mě Garmin opravdu vyniká. V Connect IQ můžete procházet a stahovat různé ciferníky bez zvláštních technických znalostí. Běžnému uživateli stačí vybrat si ten, který se mu líbí, a nainstalovat ho. Není důvod cokoli instalovat bokem.

Nemusíte si navíc vystačit s designem někoho jiného. Garmin má také nástroje, které umožňují měnit vzhled, vybírat zobrazované údaje a používat vlastní obrázky. Pokud byste chtěli mít na hodinkách fotku svého mazlíčka, nepotřebujete k tomu diplom ze softwarového inženýrství. Ve funkci „Face It“ v Connect IQ si vytvoříte vlastní návrh a uspořádáte údaje na ciferníku místo toho, abyste prostě přijali výchozí podobu od Garminu. Během pár minut, a ve spěchu třeba ještě rychleji, máte vlastní ciferník.

Sám jsem šel ještě o kus dál, protože pracuju na vlastním ciferníku KCD, a tak jsem prozkoumal i tu složitější stránku věci. Můžete vyvíjet vlastní soubory ciferníků a nahrávat je do Garminu mimo oficiální knihovnu, třeba prostým zkopírováním příslušných souborů.

Většina lidí se tím nikdy nebude chtít zabývat a to je úplně v pořádku. Standardní designy a knihovna Connect IQ jsou pro běžné používání víc než dostatečné. Pokud si ale rádi hrajete s technikou, Garmin vám v tom zjevně nehodlá bránit. Můžete zůstat u jednoduchého řešení, nebo si to zkomplikovat stejně jako já s KCD Watch. V rámci možností hodinek si je opravdu můžete udělat po svém.

Další promyšlená drobnost přichází večer. Jakmile nastane moje obvyklá doba spaní, hodinky se automaticky přepnou na tlumenější, méně barevný noční ciferník a ztiší oznámení, i kdybych je přes den nechal zapnutá. Nemusím tak před spaním na nic myslet a když se v noci podívám na čas, neoslepí mě absurdně jasný displej. Je to maličkost, ale přesně ten druh praktické pozornosti, který oceňuju u věci, kterou nosím skoro nepřetržitě.

Co Forerunner 70 neumí a proč jsem si ho přesto vybral

Samozřejmě existují funkce chytrých hodinek, které by člověk v roce 2026 mohl oprávněně očekávat a které Forerunner 70 nemá. Nebyla to ale žádná nepříjemná překvapení po nákupu. Věděl jsem o nich už při rozhodování a právě to, že nebudu platit za věci, které nechci, byl jeden z důvodů, proč jsem zvolil tento model.

Vezměme si úložiště a hudbu. Hodinky mají 512 MB paměti, nikoli velké úložiště jako některá dražší zařízení. Nejsou ale určené k ukládání offline hudební knihovny, tak proč bych potřeboval tolik místa? Dokážou ovládat hudbu přehrávanou na propojeném telefonu, ale nemůžete do nich nahrát hudbu a poslouchat ji ve sluchátkách bez telefonu.

Naprosto chápu, proč to někteří běžci chtějí. Nasadit sluchátka, nechat mobil doma a vyběhnout jen s hodinkami může být pro určité lidi opravdu užitečné. Já ale nejsem velký běžec a i na procházky si obvykle beru telefon. A i když běžím, existuje oblečení a příslušenství, do kterého se telefon dá dost bezpečně uložit, takže není velký problém ho mít s sebou.

Možná jsem až příliš zvyklý mít telefon u sebe a být k zastižení, ale představa, že ho nechám doma, mi připadá dost zvláštní. Přestože chápu, proč je hudba přímo v hodinkách pro jiné důležitá, pro mě má tahle funkce minimální hodnotu.

Podobné je to s placením pouhým přiložením zápěstí. Forerunner 70 nemá Garmin Pay a ačkoli ho někteří lidé budou používat pořád, už před nákupem jsem věděl, že já ne. Možná jsem jen trochu staromódní, ale připlácet za něco, co nechci, by nedávalo smysl.

A jak už jsem zmínil, věděl jsem také, že nekupuju nejpokročilejší navigační hardware Garminu. To ale neznamená, že GPS není dobrá; podle mých zkušeností víc než stačí. Smyslem bylo pořídit relativně dostupné hodinky s funkcemi, na kterých mi záleží, ne dražší model jen proto, abych mohl říct, že umí úplně všechno.

Výdrž baterie: jeden z hlavních důvodů nákupu

Výdrž baterie byla od začátku jednou z mých největších priorit. Nechci hodinky, které musím každý den nabíjet. I proto mě nikdy zvlášť nelákala představa Apple Watch s mnohem častějším dobíjením, které se s nimi běžně pojí. Chci, aby hodinky fungovaly jako hodinky, ne aby se z nich stala další malá věc, jejíž baterii musím neustále hlídat.

Garmin u Forerunneru 70 uvádí výdrž až 13 dní v režimu chytrých hodinek, ale samozřejmě záleží na nastavení a používání. Moje zkušenost je jednodušší: při tom, co dělám já, vydrží věčnost, takže na nabíjení skoro nemusím myslet.

Těch 13 dní je ale potřeba zasadit do kontextu. Garmin udává také až 23 hodin při nepřetržitém záznamu pouze pomocí GPS nebo až 16 hodin se všemi satelitními systémy. Takže pokud provozujete dlouhé aktivity náročné na GPS, třeba cyklistiku nebo motorku, a možná dokonce zaznamenáváte několik tréninků denně, snadno si dokážu představit, že baterie nevydrží ani týden. Osobně jsem ji takhle na doraz netestoval, ale při výrazně intenzivnějším používání, než je to moje, je rozumné s tím počítat.

A když je nabíjím, připadá mi to neuvěřitelně rychlé. Často jsem hodinky zapojil do nabíječky, zatímco jsem si hrál s ciferníky nebo měnil nastavení, a než jsem skončil, ukazovaly zase 100 %. Netvrdím, že jsem změřil úplné nabití z nuly na sto během několika minut, protože jsem to neudělal. Při běžném používání je ale kombinace dlouhé výdrže a pohodlného průběžného dobíjení výborná.

Další vítané vylepšení proti starému Forerunneru 35 je samotné nabíjecí připojení. FR35 používal zvláštní nabíječku se svorkou, která snad pomáhala udržet vodotěsnost, ale měla otravný sklon se náhodně uvolnit nebo spadnout. Forerunner 70 místo toho používá vlastní USB nabíjecí kabel Garminu, jehož konektor se správně a pevně zacvakne. Je to drobnost, ale rychlé dobíjení je díky tomu mnohem méně otravné.

V praxi nemám žádný propracovaný nabíjecí režim. Prostě hodinky používám, občas je dobiju a dál si žiju, přesně jak jsem chtěl. A jedna praktická rada: když si zvyknete dát hodinky na nabíječku třeba během sprchování a pak je rovnou nasadíte zpátky, zaručuju vám, že vám baterie nikdy nedojde tak, abyste je museli nechat ležet na nabíječce.

Kterou řadu hodinek Garmin stojí za to zvážit?

To všechno vysvětluje, proč mi právě tento Forerunner vyhovuje, ale neznamená to, že by si ho měl koupit každý. Vyznat se v nabídce Garminu může být zbytečně složité: spousta řad, mnoho modelů v každé z nich a někdy i různé velikosti téhož modelu. A nové samozřejmě dál přibývají. Podle mě má větší smysl vysvětlit obecné rozdíly, abyste si sami ujasnili, která řada vám sedí, a pak se podívali na dostupné modely a ceny.

Forerunner je řada zaměřená na běh, jak název poměrně ochotně napovídá, ale rozhodně není jen pro běžce. Moje vlastní používání Forerunneru 70 na procházky, posilovnu, jógu, a dokonce vyjížďky na motorce ukazuje, že se hodí i na jiné aktivity. Pokud to ale s běháním myslíte vážněji, existují i propracovanější Forerunnery pro oddanější běžce.

vívoactive je možná nejrelevantnější alternativa, pokud chcete relativně dostupný Garmin s více funkcemi pro každodenní život. vívoactive 6 například podporuje hudbu uloženou přímo v hodinkách a Garmin Pay, které tento Forerunner nemá. Pokud je pro vás důležité poslouchat hudbu bez telefonu, už tento jediný rozdíl může z vívoactive udělat lepší volbu.

Pokud hledáte propracovanější hodinky pro každodenní chytré funkce a sledování zdraví, stojí za pozornost Venu.

Pro odolnější, outdoorově zaměřené použití je tu Instinct, zejména pokud jsou pro vás zásadní odolnost a náročné podmínky v přírodě.

A pokud chcete prémiovou multisportovní a outdoorovou řadu s daleko pokročilejšími možnostmi a všemi možnými vychytávkami, je tu fēnix, pokud jste ochotni si připlatit.

Netvrdím, že jsem všechny tyto řady osobně testoval. Jen si myslím, že je užitečné vědět, pro koho se zhruba hodí, než automaticky předpokládat, že model, který jsem vybral já, musí být nejlepší i pro vás.

Při vlastním průzkumu nabídky jsem si nakonec skutečně vybral model, který jsem považoval za „nejlepší“ z každé řady. Své volby spolu s mnohem podrobnějšími parametry jsem uvedl ve srovnání doporučených hodinek Garmin na svém dalším webu KCDWatch.com. Ta stránka by měla být užitečná ještě v roce 2026, 2027 a možná dokonce 2028, i když do té doby Garmin jistě představí další hodinky. Vždycky proto zkontrolujte, jaké modely jsou nejnovější, a hlavně jestli ten úplně nejnovější vůbec potřebujete nebo chcete!

Vyplatí se také sledovat aktuální ceny a nepředpokládat, že jedny konkrétní hodinky budou vždy levnější. Když jsem kupoval Forerunner 70, vívoactive 6 byl o něco dražší. Než jsem se ale dostal k psaní recenze, vívoactive už zlevnil natolik, že stál méně. Ceny na Amazonu se mění, někdy natolik, že se změní i to, který model se v daný den vyplatí nejvíc. Porovnávejte, co každý umí, s tím, kolik skutečně stojí v okamžiku nákupu.

Pomohly mi opravdu k větší aktivitě?

Ano. Rozhodně. S Garminem skutečně cvičím víc a pohyb mi navíc přijde svým způsobem příjemnější a přínosnější. Snadno vidím, co jsem dělal, kolik toho bylo a jak to do sebe zapadá, aniž bych si všechno musel pamatovat nebo trávit spoustu času ručním zapisováním.

Už jen možnost vidět vlastní aktivity a pokroky je znát. Údaje o regeneraci, doporučení a další statistiky k tomu přidávají další rozměr. Někdy nepomůže konkrétní číslo, ale spíš pocit, že díky hodinkám lépe chápu, co jsem dělal a co by mělo smysl dál.

Zvlášť pěkným příkladem té motivace je Garmin Fitness Age. Je mi 39 a blížím se ke čtyřicítce, ale když jsem hodinky začal používat, určily můj fitness věk na 41 let. (Cože?! JÁ jsem JAK starý?!) To mě trochu probralo. O pouhé dva měsíce později mi oznámily nový fitness věk: 38,5. Za dva měsíce jsem si tak ukrojil 2,5 roku a podle hodinek jsem teď v lepší kondici, než by odpovídalo mému skutečnému věku. Takový kompliment od věci na zápěstí opravdu potěší.

A teď chci dostat Fitness Age někam k začátku třicítky. Už to, že jsem si stanovil další cíl, jasně ukazuje, jak moc mě hodinky motivují. Neříkají mi jen, abych se víc hýbal; dávají mi konkrétní cíl, ke kterému můžu směřovat, a umožňují sledovat pokrok. Nosím je, věnuju se svým aktivitám a občas aktualizuju hmotnost v hodinkách nebo Garmin Connect. Většina měření probíhá sama na pozadí a čísla jsou kdykoli k dispozici. Samozřejmě bych měl přínosy většího pohybu i sám pociťovat, ale vidět zlepšení také ve statistikách je odměna sama o sobě. Navíc kvůli takové motivaci nemusím večery trávit analyzováním grafů nebo ručním zapisováním každé maličkosti. Je to jemné postrčení, občas užitečná rada a hlavně něco, co se opravdu snadno používá.

Proto je opravdu považuju za dobrého tréninkového parťáka. Pokud chce být někdo trochu zdravější nebo aktivnější, dovedu si představit, jak mu Garmin pomůže. Pořád jsou to samozřejmě jen hodinky. Nevytáhnou vás z postele, nedonutí cvičit ani vám nesrovnají život. Mohou vám ale dát obrovské množství užitečných informací a podpořit vás na cestě ke zdravějšímu způsobu života.

Koupil bych si Garmin Forerunner 70 znovu?

Jednoznačně ano. Věnoval jsem čas hledání poměrně levného Garminu, který splní moje potřeby, a přesně to jsem s Forerunnerem 70 dostal. Displej, pohodlí, sledování aktivit, výdrž baterie a především informace o zdraví a regeneraci na mě udělaly velký dojem. Nemám pocit, že bych o něco důležitého přicházel jen proto, že Garmin prodává i dražší modely.

Doporučil bych ho?

Možná. Záleží na vašich potřebách a na ceně. Není to kritika Forerunneru 70; právě o tom je rozumný výběr hodinek. Pokud máte podobné potřeby jako já, jde o velmi silného kandidáta a fakt, že patří mezi nejlevnější a nejnovější modely Garminu, mu určitě pomáhá. Jestli ale chcete poslouchat hudbu přímo z hodinek bez telefonu, platit přiložením zápěstí nebo potřebujete specializovanější outdoorové a navigační funkce, nebudu předstírat, že je automaticky nejlepší volbou. Protože není.

Mnohem raději budu, když pochopíte alternativy a koupíte si hodinky, které opravdu dávají smysl právě vám. Řada Forerunner se zaměřuje hlavně na běh, ale nejen na něj; vívoactive tíhne k funkcím pro každodenní život; Venu je kultivovanější; Instinct odolnější a fēnix je ta trochu… přehnaná varianta. Porovnávejte funkce, na kterých vám záleží, a ověřte si aktuální ceny, místo abyste předpokládali, že je jedna řada vždy levnější nebo lepší než jiná.

A upřímně si myslím, že „problém“ roku 2026 spočívá v tom, že tyto hodinky urazily od svých předchůdců takovou cestu, až má prakticky každý Garmin skoro všechno, co člověk potřebuje. Vlastně skoro nezáleží, na kterou řadu se díváte: rozhodujícím faktorem může být něco tak obyčejného jako cena, vzhled, velikost a to, jestli model umí jednu nebo dvě konkrétní věci, které chcete. Většina modelů zvládne skoro všechno, co reálně potřebujete pro svůj sport, a to je docela příjemný „problém“.

Právě proto na mě tyhle hodinky udělaly takový dojem. Ne proto, že umí úplně všechno, ale protože věci, které chci já, zvládají velmi dobře. Je to záměrně jednodušší, relativně levný Garmin, přesně takový, jaký jsem hledal. Nemá smysl platit za všechny funkce Garminu, pokud je nikdy nepoužijete. A abych byl fér, těch chybějících funkcí ani není tolik, rozhodně ne takových, které bych opravdu potřeboval nebo chtěl. Mně to dokonale vyhovuje.

I proto mám Garmin rád: je vidět, že jsou ty hodinky opravdu promyšlené. Nejde jen o počet funkcí, ale i o malé praktické detaily, jako je pohodlné nošení, rozumné chování před spaním nebo nabíjecí kabel, který drží, kde má. Když něco nosíte každý den, takové drobnosti se nasčítají. Nakonec ani tak nezáleží na tom, který z nejnovějších modelů Garminu si vyberete. Dostanete chytré hodinky nabité funkcemi, které vám dlouho vydrží. Koneckonců je vyrábí Garmin. Ne Apple.